Název

Výlet do Mor. Krasu 29. 8. 15

Popis

Účast. 12 osob. Autobusem do Vyškova a pak k rozcestí u Lipovce.
Začali jsme pod vysílačem Kojál, oficiální název Televizní vysílač Morava, výška 340 m, postavený v letech 1957 až 1958, který se nachází na stejnojmenném kopci (600 m n. m.).
Odtud jsme se vydali přes Lipovec na okraj obce Holštejn, jejíž vznik se datuje do roku 1791, ale už ve středověku zde bylo městečko, které však zaniklo spolu se zdejším hradem.
Tady jsme nejdříve nahlédli do jeskyně Hladomorna (někdy též Lidomorna), která jak název napovídá, byla ve středověku hladomornou hradu Holštejn.
Geologicky se pak jedná o paleoponor Bílé vody.
Nás jeskyně uvítala mlžným oparem a především příjemným chládkem v počínajícím tropickém dni.
Od jeskyně jsme vystoupili na zbytky zříceniny hradu Holštejn, které se nalézají na vápencové skále nad jeskyní. Významný hrad z 2. pol.
13. stol. vystřídal několik majitelů, ale již roku 1531 je uváděn jako pustý.
Po malé svačině jsme sešli do údolí Bílé vody k jeskyni Nová Rasovna, což je druhý největší ponor Moravského krasu v poloslepém Holštejnském údolí pod 25 m vysokou uzávěrovou skalní stěnou (nahoře vede silnice, dříve zde byl provizorní dřevěný most, hluk jeho trámů se při každém průjezdu auta rozléhal široko do okolí). V podzemí je složitý jeskynní systém s propastmi a chodbami o celkové délce asi 2 km. Voda Bílé vody se zde ztrácí v ponoru, aby se na chvíli zjevila na dně propasti Macocha a poté až u vchodu do Punkevních jeskyní, to už ale jako říčka Punkva. Při velkých povodních se nad zahlcenými prostory vytváří jezero, jehož hladina se po zvednutí do výše
6 m přelévá do povodňového propadání Staré Rasovny.
Starou Rasovnu jsme si prohlédli hned vzápětí na krátké odbočce z červené značky, po které jsme došli na místo Kalvodův kříž a na nedalekou zastávku autobusů. Nedaleko se nachází jeskyně Michálka nazvaná po loupežníkovi, který zde měl ukrývat svůj lup. Jde o významné naleziště kostí subfosilní a pleistocenní zvířeny. Za 2. sv. války zde byla zbrojní továrna, nyní zde dozrává plísňový sýr Niva.
Autobusem jsme se svezli k jeskyni Balcarka, kde jsme udělali obědovou přestávku na svačinu, kterou nám zpestřilo speciální bylinkové pivo z hanušovického pivovaru Holba.
V poledne jsme se pak od Balcarky vydali zkrácenou variantou přímo na Macochu (po zelené značce přes Občiny). Zde jsme se od 13 do 15 hodin zúčastnili oslav 120 let chaty na Macoše, které jsme si obohatili sestupem na vyhlídku Dolní můstek.
Macocha je největší propastí typu "light hole" v ČR, hluboká 138,7 m (měřeno na hladinu Spodního jezírka, jehož hloubka je 48,9 m). Propast oválného tvaru o obvodu 440 m vznikla propadnutím stropu jeskynního dómu. Ve stěnách je řada vchodů do dalších jeskyní. Dno propasti je významnou botanickou lokalitou. Výhled do jícnu je možný z dvou vyhlídkových můstků (Horní a Dolní). Do Macochy poprvé sestoupil roku 1723 brněnský minorita P. Lazarus Schopper. Klub českých turistů postavil v roce 1895 u horního můstku turistickou chatu Útulna u Macochy. Chata na konci dvacátých let minulého století vyhořela, vzápětí však byla obnovena.
Protože se tehdy Moravskému krasu říkalo Moravské Švýcarsko, byla chata postavena ve švýcarském stylu.
Na zpáteční cestě jsme minuli Srnčí jeskyni aby si pak někteří prohlédli Smrtnou jeskyni. Výlet jsme zakončili ve Vílemovicích závěrečným občerstvením v místní hospůdce, které v parném dni přišlo vhod, a také krátkou prohlídkou zdejšího Speleomuzea.

Nastavení